Květnový pátek třináctého si říkal o nějaké dobrodružství, takže tady je to moje. Vyrazili jsme s rodinou na několik týdnů do Chorvatska. Kratší pobyt na přelomu roku už je dávno pryč, takže jsme se všichni těšili k moři (a já samozřejmě také za prací). Na cestu jsme se samozřejmě vybavili samolepkou naší FB skupiny.

Na cestu jsme vyrazili v 9 hodin ráno, čekala nás tradiční nejhorší část cesty k Jadranu, tedy dálnice D1. Zvolili jsme naši oblíbenou cestu přes Maďarsko. Vzhledem ke zprávám o levných pohonných hmotách v Uhrách jsem před českými hranicemi výjimečně nedotankovával a jeli jsme rovnou přes Slovensko do Maďarska. Tankovat jsem se rozhodl v Szombathely a bylo to zajímavé překvapení. Do nádrže se vešlo zhruba 23,5 litru nafty, na kterou jsem MOL zaplatil 11 306 forintů. Moje banka to přepočítala takovým kurzem, že mi strhla z účtu 755,50 Kč. Za litr nafty jsem tak zaplatil 32,14 koruny. To je naprostá bomba – a mimochodem jsou za tím kromě kurzu koruny vůči HUF především zastropované ceny v Maďarsku.




Průjezd hranicemi Slovinsko/Chorvatsko trval zhruba 10 minut, součástí byla letmá kontrola občanských průkazů. Poté už nás čekala bezproblémová jízda. Z velké části jsme jeli po dálnici za využití ENC, takže asi o čtvrtinu levněji než ostatní motoristé.

Zprávy z cesty budou samozřejmě pokračovat, já se jdu poprvé podívat k vodě.

Už jste členy naší skupiny Milujeme Chorvatsko – diskusní fórum na Facebooku? Přidejte se  k nám a žádná důležitá informace vám neunikne.