Znáte ten pocit, když se probudíte z fajn snu, kde si užíváte sluníčko,moře,teplo a pohodu? Zazvoní prostě budík a vy musíte vstát a jít do práce? Venku je hnusně a prší a fouká a vůbec se vám nechce?
Tak tohle jsem právě zažila, když se mi po hodině a půl letu rozplynulo vše. Za oknem letadla najednou kapky deště velké jako olivy a po vystoupení z něj to bylo ještě horší. Teplotní rozdíl minimálně 15 stupňů a pocitově??? Řekla bych jiné roční obdobi…
Mé volání o pomoc bylo vyslyšeno, avšak pětatřiceti stupňová vedra v zemi, kde si o moři mužů nechat tak akorát zdát, to taky není žádný mediteranský zážitek. Je to stejné, jako když si přejete pod stromečkem pejska a najdete tam králíčka.
Jedu se ochladit do Alp,nasát čerstvý vzduch, najíst a obléknout do Itálie, ale to pravé ořechové azurové mě teprve čeká a to se nedalo ničím nahradit…
Dagmar Vera
Odkazy na starší příspěvky
Víno je jako život
Devátý měsíc je nej
Kiša – Chorvatsko v srdci
Konečně jsem u moře – Chorvatsko v srdci
Sezona je tady – Chorvatsko v srdci